Přehled
všech témat
Tématická oblast
Okupace
Téma
Odboj
Prameny
Odbojové skupiny
Odbojové časopisy
Vladimír Krajina
Alois Eliáš
Helga Kaufmannová: Vzpomínky na odboj
Atentát na Heydricha
Pražské povstání
Zahraniční odboj na západě
Zahraniční odboj na východě
Tobruk
Heinz Prossnitz - zachránce životů
Dokument     Verze pro tisk
Odbojové skupiny

Při okupaci Čech a Moravy nacistickou armádou v březnu 1939 nekladla československá armáda okupantům odpor. Proto se lidé, kteří se se situací nehodlali pasivně smířit, začali seskupovat do odbojových skupin – podzemního ilegálního hnutí. Hlavními aktivitami sítě odbojářů bylo pravdivé zpravodajství, podněcování k sabotážím (neplnění práce, narušování dopravy a zbrojní výroby, atd.) a k veřejným demonstracím odporu vůči okupantům. V plánu byly také přímé akce, z nichž se však podařilo jen několik, a to ve spolupráci se zahraničním odbojem – jako například atentát na Reinharda Heydricha [rajnharda hajdricha].

Všechny odbojové skupiny pevně věřily v obnovení Československa po válce, ale lišily se svou představou o jeho poválečném uspořádání. Zatímco komunisté chtěli v Československu vytvořit komunistický stát hlásící se k Sovětskému svazu, ostatní demokratické skupiny usilovaly spíše o obnovení demokratického režimu první republiky.

Po krátké době se ustanovily tři hlavní a největší národní (nekomunistické) odbojové organizace, které na jaře 1940 tvořily Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD):

Politické ústředí

Bylo založeno na zkušenostech Edvarda Beneše s odbojem v první světové válce a složeno převážně ze zástupců prvorepublikových politických stran. Uznávalo protektorátní vládu jako nejlepší řešení v dané situaci a Národní souručenství jako výraz národní jednoty. Po demonstracích v říjnu a zavření českých vysokých škol v listopadu 1939 byly členové skupiny tvrdě pronásledováni gestapem a část z nich, většinou vedoucích osobností, pozatýkána. Činnost PÚ byla značně oslabena, i když politický vliv si do jisté míry ponechala.

Obrana národa

Tzv. tajná armáda byla složena z důstojníků bývalé československé armády a měla v podstatě vojenskou strukturu. V čele stál generální štáb, kterému byla podřízena tři zemská velitelství (Čechy, Morava a Praha). Tato největší a nejvýznamnější z odbojových organizací vydávala nejvýznamnější odbojový časopis V boj a zabývala se převážně diverzní (záškodnickou) a zpravodajskou činností. Bylo v ní zapojeno mnoho významných osobností veřejného života první republiky, mimo jiné premiér protektorátní vlády Alois Eliáš. Po zostření situace na podzim 1939 byla také pronásledována nacisty, kteří pozatýkali 5000 jejích členů a značně tak omezili její činnost.

Petiční výbor Věrni zůstaneme

V květnu 1938, ještě před podepsáním Mnichovské dohody, byl vydán manifest „Věrni zůstaneme!“, který vyzýval k hájení nezávislosti Československa a obraně proti vzrůstajícím požadavkům Hitlerova Německa. Skupina Petiční výbor Věrni zůstaneme byla vytvořena převážně ze sociálních demokratů, kteří v bývalé straně tvořili opozici a v „Protektorátě“ působily v odborových organizacích. Byl poměrně těsně spjatý s Obranou národa. Na podzim 1939 zůstal jako jediný ušetřen zatýkání svých členů, zřejmě však proto, aby mělo gestapo dost času do organizace proniknout.

Program všech tří skupin (Politického ústředí, Obrany národa a Petičního výboru Věrni zůstaneme) byl v podstatě stejný: pro případ porážky Německa připravovaly převrat (nejlépe byla připravena Obrana národa) a po skončení války měla obnova země probíhat nejdříve jakousi formou diktatury, která by rychleji obnovila pořádek v zemi. Počítalo se s vyhnáním Němců z Československa. Později měla být nastolena demokracie – v její míře a návaznosti na první republiku se však programy těchto skupin lišily.

Komunistický odboj

Strana založená v roce 1921 byla pronásledována už od podepsání Mnichovské dohody a úplně zakázána 27. prosince 1938. Řada nejdůležitějších funkcionářů odešla do emigrace, ostatní začali budovat ilegální tajnou organizaci. Zaměřila se na propagandistickou a zpravodajskou činnost. Po celou dobu svého fungování byla usilovně pronásledována gestapem, jemuž se pod různými hrozbami dařilo získávat v jejích řadách konfidenty - spolupracovníky, zatýkalo její členy a mnohé z nich popravovalo. Začátkem jara 1945 byla ilegální KSČ v podstatě zlikvidována.
Autorská práva:
Foto: Edice ilegálního časopisu V boj, Praha 1993.
Průvodce mou prací
Okno do historie
Dnes je: 15. listopad 2018
Výročí: 15. listopad 1939

V Praze se koná pohřeb Jana Opletala - studenta, který byl smrtelně zraněn během demonstrace 28. října. Pohřeb se stává studentskou manifestací odporu k okupantům.

Prohlížet časovou osu